MENU MENU MENU MENU MENU






XXX

Prosinec 2012

1 postavení zem

18. prosince 2012 v 14:57


1. Postavení zemědělství v kontextu globálních procesů
1.1. Širší kontext globalizace
Základní souvislosti globalizace- Globalizace je definována jako rostoucí vzájemná ekonomická závislost jednotlivých států v celosvětovém měřítku způsobená rostoucím objemem a sortimentem mezinárodních transakcí komodit, služeb, kapitálu a rozšiřováním technologií.
Vznik globalizace je spojen s uvolněním kontroly nad přesuny kapitálu (vznik nových národnostních společností, ekonomický růst zemí vyšší mobilita kapitálu, zvýšení možností komunikace…
Hlavní aktéři globalizace
a) Národní společnosti (NNS)
-oblasti aktivit- výroba, obchod a služby
-změny globálních tržních podmínek umožňují NNS být nezávislými
b) Nejvyspělejší ekonomiky a jejich integrace
c) Mezinárodní organizace
-Mezinárodní měnový fond (IMF)- poskytuje půjčky za stanovených podmínek
-Světová banka (WB)- poskytuje půjčky
-Světová obchodní organizace (WTO)- stanovuje pravidla mezinárodního obchodu
d) Nevládní organizace (NGOs)
-hodně různorodých organizací, fungujících na bázi sítí
Pozitiva a negativa globalizace
-růst světového obchodu, rozvoj přímých investic, růst spotřeby, růst ekonomiky v některých rozvojových zemích, nekontrolovatelný transfer finančního kapitálu (riziko finančních krizí)…
Nežádoucí důsledky globalizace
-náboženství- snížení postavení křesťanství
-morálka- růst konkurence vede k relativizace morálky
-člověk- vytváří se model unifikovaného člověka, jehož hlavní fce jsou výkon a spotřeba
-sociologie
-politika- rozšíření občanských a lidských práv a současné zvětšování sociální nerovnosti
-kultura- zánik národní kulturní identity
-ekologie- ničení krajiny z hlediska ekologického
1.2. Základní globální trendy
-globalizace je výsledkem vývojových trendů
-rozhodujícími sférami globálních trendů jsou světová společnost, hospodářství a ekologie
Světová společnost
-růst počtu absolutně chudých
-prohlubování sociálních disparit
-pokračující růst obyvatelstva světa (nejvíce v zemích chudoby, největší pokles obyvatel je v zemích s vyšší ekonomickou (životní) úrovní.
-zesílení migračních tlaků z oblastí chudoby- v důsledku válek, chudoby, zničeného životního prostředí
-posilování práv žen
-rozvoj ICT- hnací síla ekonomické, politické a kulturní globalizace
Světové hospodářství
-růst zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství
-dlouhodobá nezaměstnanost (v řadě vyspělých zemí)
-destabilizující vliv mezinárodních finančních trhů- nárůst objemu finančních toků vede ke vzniku krizí
-urychlení globálních koncentračních a monopolizačních procesů
-konkurence mezi velkými hospodářskými mocnostmi roste
Světová ekologie
-zvyšující se koncentrace skleníkových plynů
-razantní snížení celosvětové spotřeby škodlivých substancí poškozujících ozónovou vrstvu- o více než 85%
-rostoucí mobilita- přispívá ke skleníkovému efektu
-ničení životního prostředí- představuje faktor pro konflikty násilí
-rostoucí počet globálních nehod
Světová politika- mírovější mezinárodní vztahy
1.3. Agrární souvislosti globálních problémů
Globální problémy- týkajíc se celé lidské civilizace a jsou řešitelné pouze na základě celosvětové spolupráce; patří sem i problém agrární
Demografický problém- populační dynamika, demografický přechod, rovnováha mezi počtem obyvatel a zdroji
Potravinový problém- asymetrie v produkci potravin, růst spotřeby potravin
Surovinový a energetický problém- zásoby těžba a spotřeba surovin a energie, zemědělství jako zdroj alternativních surovin a energie
Ekologický problém- odlesňování, biodiverzita, odpady, znečištění vody, půdy a ovzduší, skleníkový efekt, úbytek ozonu
Sociálně ekonomická zaostalost rozvojových zemí- nízká ekonomická úroveň doprovázená vysokou populací, nevhodná struktura hospodářství, kulturní a technická zaostalost
Změna uspořádání mezinárodních hospodářských vztahů- problém zadluženosti, realizace dohod (WTO)
Problém sociální, humanitární a kulturní budoucnosti člověka- chudoba, epidemie, drogová závislost, mezinárodní migrace
Problém světového zbrojení a odzbrojení (války a mír)- terorismus
1.4. Ekonomickopolitický rámec pro formování agrární politiky
-tradiční ekonomická teorie blahobytu vytváří prostor pro použití politických prostředků vlád v zájmu maximalizace ekonomického blahobytu. Tato teorie vychází z toho, že selhání trhu může být upraveno prostřednictvím veřejných výdajů a státní regulace.
-na mikroekonomické úrovni se analýza vztahuje k jednotlivým činitelům na trhu tj. výrobcům a spotřebitelům. V politickém systému jsou činiteli politici a političtí partneři. Všechny strany čekávají maximalizaci své funkce užitku (jak výrobci, spotřebitelé, politici nebo byrokrati).
Model zemědělské politiky
Nedokonalosti ekonomického Nedokonalosti politického
systému (přístup ekonomického blaha) systému (přístup výběru veřejnosti)
A.Selhání trhu B.Selhání vlády
mikro- 1.strana nabídky: farmáři 1.strana poptávky:farmáři a spotřebitelé
úroveň 2.strana poptávky:spotřebitelé 2.strana nabídky:politici a úředníci
C.Ztráty ekonomického blaha D.Nedostatek politické koordinace
Makro- 1.zemědělský sektor 1.zájmy členských států
Úroveň 2.eknomická efektivnost 2.společné zájmy
1.5. Některé teorie protekcionismu
-protekcionismus- státní politika, která upřednostňuje domácí producenty před zahraničními
· Teorie soustředěné akce- vychází z toho, že malé organizované skupiny se specializovanými zájmy jsou efektivnější při prosazování zájmů než velké skupiny s různými zájmy. Menší skupiny jsou lépe organizovatelné, lépe komunikují…
· Zranitelnost výkyvů trhu- pro zemědělce je vyšší než v průmyslu. Nabídky je neelastická a pokles cen příkrý.
· Institucionální zpožďování- stát nemůže pružně reagovat na straně nabídky nebo poptávky, musí zasahovat plošně a pořád (dlouhodobě)
· Agrární protekcionismus jako funkce ekonomického rozvoje (Hayamiho teorie)- vychází ze spojení zemědělství a průmyslu (který sektor je národní ekonomickou upřednostňován). Podle něj je priorita průmysl, zemědělství se nemůže vyvíjet, dokud není průmysl na žádoucí úrovni.
· Nepravidelné šoky- např. BSE, povodně- stát na to začne reagovat ochrannými prostředky, později je těžké je zase zrušit.
1.6. Změny v postavení zemědělství
-zemědělství ztrácí ekonomickou aktivitu, tato skutečnost však nemůže snížit roli nezastupitelnosti zemědělství (produkce potravin, funkce ekologické, krajinotvorné, infrastrukturní…)
-faktory ohrožující zemědělství- rostoucí ekonomika
1.7. Změny v pojetí trhu a státu
-stát nemůže zasahovat do agrárního trhu
-funkce státu charakterizoval Harvey jako fce:
-policisty, který vytváří právní podmínky pro fungující trhy a stará se o jeho dodržování
-doktora, který koriguje nedokonalosti trhu
-mechanika, který roztáčí kola ekonomické efektivnosti a dynamiky hospodářství
-rozhodčího, který přerozděluje příjmy a blahobyt
-kněze, který pečuje o dodržování morálky a etiky